Zobrazit videa, kde je Vojtěch (1)
Štouchnout Vojtěch
Mít sex s Vojtěch
Mám jedno mourdro, které mě doprovází životem...
Stav:
neutěšený
Datum narození:
24.2.1989
Jugoslávie HiltnováVojtěch Mečíř se zamýšlí, zda-li se mu po Facebooku trochu nestýská.. každý den

Dva medvědi, vlnící se v rytmu SKA, linoucí se z dvou obrovských, přijíždějících aut, si nevěřícně štěbetají: „Hmm… Vidíš to Jožo?“ Oboříse táta medvěd na syna, jenž chrupajíc králíka přitakává: „Asi nový typ deväťmiestného žiguliku, nie?“ „Dobrý tip,“ pyšně odpovídá sedmiset kilový otec, „Skôr to však vyzerá na jedno z tých západných áut, o ktorých vtedy hovoril nebožtik jeleň Juraj. Ehm, Wolks…“ Myšlenku však nedokončil. Zarazil ho vyděšený výraz synovy tváře, kterou v zápatí napodobil... „Zasa tí posrati poľovníci,“ udýchaně vykřikl přeskakujíc zamrzlou údolní říčku.
Jožo však i se svým otcem, vidějíc velké množství flint, utíkali namarno. Zbrojní průkaz typu B, jimž byli osoby v automobilech vyzbrojeni, nepovoluje střelbu po čemkoliv živém. Totiž, nikoliv myslivci (poľovníci), biatlonisté budiž ony osoby. A upřímně řečeno, vidět alespoň jeden z nich (respektive tedy z nás), jenom malého, dvouset kilového, Juraje, vrhl by po něm tubu zubní pasty, kterou prý medvědi minimálně tak rádi, jako lidské maso, a utíkal by rychleji, než v nadcházejícím závodě českého poháru, konajíc se u sousedů na Slovensku.
Osrblie bylo to místo určení předchozích vět… Respektive město. Co město, vesnice. Vesnice ve středu slovenska, jejíž obyvatelé jsou povětšinou hvězdy slovenské verze Občanského Juda a stezku skrze vesnice lemují psy zkříženy s ovcemi (tzv. ovcopsi)… Ale biatlon, to jo. Relativně krásná střelnice s ještě krásnějšími, obtížnými tratěmi, které hostí nejen závody českého a slovenského poháru, ale i akce poháru světového.
Inu, strávili jsme tam 4 dny. 4 dny v chatičce zapadlé v zapadlém údolí, kde platilo heslo: „Neštípeš? Zmrzneš…“ A to u domorodých obyvatel nemluvím pouze o dřevu. Ale to stranou…
Byl to výlet vskutku romantický, v němž se stránka sportovní doplňovala se stránkou společenskou, hudební a tak vůbec. Vždyť sám jelen Dušan, pravnuk onoho nebožtíka Juraje, ještě nyní hraje skofku, se Skapolem v uších…
Ale to už my, jilemničtí biatlonisté, jsme dávno doma…
Za překlad slovenských částí moc děkuji Dusankovi ;)
23. ledna, 2006 • Sdílet • Zbláznil ses?!
:0D
29. ledna, 2006 - 22:14