22. listopadu, 2005 | #
Je to tady! Jsem zdravý, proto (nejspíše) odpouštím Hrabačov a odjíždím do horních partií ČR , na Horní Mísečky... Avšak, Mísečky jsou plné nejen sněhu, ale také rekreantů-sportovců, z čehož vyplívá jediné – nemam kde spát, bydlet a užívat si spaní při odpoledním klidu. Což mě však, dvě hodiny před „plánovaným“ odjezdem, nemůže přeci rozházet.
Když o tom tak přemýšlím, zatím mě nerozhazuje ani fakt, že jsem nezačal balit... Mňo, začínám o tom uvažovat, ale předtím dokončím pár myšlenek...
Největší pozitivum posledních dní je, překvapivě, moje zdraví. I když popravdě jsem při včerejší návštěvě doktora nedal pánu v bílém moc šancí říct mi, že jsem nemocný... Dalo by se říct, že na všechny jeho otázky jsem odpověděl ve smyslu, že jsem prostě zdravý a né že ne. Pouze na konstatování, že v krvi mám moc kyseliny močové jsem se překvapeně tázal, zda-li to něčemu vadí. „Ne, jenom to mají staří, vysocí dědci...“ Sebevědomí mi to sice nepřidalo, avšak někdo má, někdo nemá...
Abych nevyšel z tréninku, dnes jsem navštívil dalšího doktora – ortopeda. Taktiku jsem zvolil stejnou: „Tak co ramena? Vypadávají?“ „Nee... A po tý rehabilitaci cejtim, že mi tam již drží,“ odvětil jsem. Panu doktorovi to však nedalo a se slovy, že si přece jen šáhne, uchopil mé levé rameno... KŘT! Rána jako kdyby se mi rozsypala celá kostra se ozvala z mého ramena. Přes smrt v mé bělobě se tázavě koukám na doktora, který s ironickým výrazem konstatuje: „No, to ale nebylo dobrý...“
„Tak co myslíš, dáme operaci?“ Nechápal jsem... Můj výraz, odpovídající předchozí větě ze sebe dostal pouze: „No, já nevím... Vy jste tu doktor.“ Souhlasně přikývl a s úsměvem mi oznámil, že ještě uvidíme, co to udělá... Každopádně, jestli si ho ještě vykloubím, jdu na operaci, tak mě trochu fanděte.
Nu což, dvě hodiny pomalu ubíhají a již tudíž se již vidím na lyžích... A při pohledu do zdejší lednice konstatuji, že je asi dobře, že odjíždím, pač zásobování vázne. Nejen že opět není citrón, ale i med, cukr a dokonce i kečup, kvůli čemuž jsem musel dnešní těstoviny obohatit pouze pochybným sýrem z Hypernovy... Jen btw, těstoviny byli již po druhé rozvařené... Nevim, nějak vycházím z formy...
Vteřiny stále tečou jako voda, a tak já si jdu udělat čaj... Čaj s mlékem, při kterém budu čekat telefon, zda-li jedu... Pokud však nepojedu, pointa tohoto spotu se nezmění, jelikož budu tak naštvano-nadšený na sníh, že na Internet mi nezamíří ani ta nejtemnější myšlenka...
Když to shrnu... Aloha! Pokud si zde přeci jen chcete něco přečíst, archivy v podobě sekcí v pravé části stránky jsou pro vás vždy otevřené... Enjoy you fun...
Článek již byl 3x komentován. Přidej se. Diskutuj! Chceš v komentářích nadávat? Že ne? Článek se ti líbí! Linkuj ho.
Hale meco tak seš fu? nebo ne? Bo na icq je furt na lajn?.
No na lajn? budu až do zít?ejšího rána ;) ... Sem te?kon zjistil...
Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.
stany, spacáky, batohy - trička - boty - boty, trička - oleje - povlečení, záclony