MadInBlack

Dělnická třída

4. července, 2008 | #

Jsem rád, že si mohu uchovat tvář a můj život je stále tak zajímavý, či zevlem proložený, že mě vždy někde nějaký ten článek napadne; a nemusím psát takovou únikovku o nášlapných pedálech. Kolik já mam v hlavě článků a velkých myšlenek! A kolik povídek mi leží ve složce povídky! Ehm – dvě. No prostě ale zažívám další životní etapu – etapu zaměstnance.

Není to vždycky taková pohoda jako včera. Dnes pršelo. A tak v práci nebylo žádné koupání ani opalování – jen to čtení a zevlování. Ale přeháním. Běhám tam; lidé dokonce vkládají na adrenalinových atrakcích život do mých rukou, čímž se z toho stává adrenalin o to větší. Věř si tomu dreadatýmu blbcovi na druhý straně údolí, že tě ubrzdí a neomlátí o strom.

Je to ale zkušenost. A bude o to větší, že z příležitostní brigády se stala práce na 14 dní. I zubaře musím odvolat. A zrovna 14 dní kdy bych potřeboval posilovat mé vyhazovací ramena a dodělat AllFest – to protože na Mighty bude velká promo akce! Snad. Báro?

V čem že je to zkušenost? Že ta práce za ty peníze ani nestojí. Teď koukám do smlouvy, že o výši mé odměny ani mluvit nesmím, tak jen potichu nastíním, že je relativně o ničem. Kdybych se toulal po horách a jedl mouchy, pil z pramenů a nepracoval, vyžiji stejně jako když po práci ve městě kupuji jídlo, šaty a vůbec tydle výdobytky jednadvacátého století.

Ale o to tu nejde. Člověk, pokud se chce udržet ve společnosti asi něco dělat musí. Je to takový zvyk. A peníze k tomu patří. Bla bla bla. Zklouzávám k obecných tlachům známých z deníku e89. To nechci. Radši hodím něco do pranice.

Totiž – vše mě to přivedlo na myšlenku, zda-li bych dokázal přežil můj tehdejší sen – pracovat doma. Nepřežil. Má to bezesporu své výhody. Člověk je pán svého času a tak. Ale ne, mě by chyběl ten styk s okolím a novými lidmi. Ty čtyři zdi doma mi připadají jak vězení po týdnu. A naopak jako ráj když večer přijdu z rachoty domů.

(Kdyby se vám ten článek zdál přeci jenom o ničem, je to tím, že všechny krásné myšlenky, které mě napadají během mého pobytu mimo počítač se vytrácejí, než se k tomuto ďáblu stihnu dostat.)

Článek již byl 3x komentován. Přidej se. Diskutuj! Chceš v komentářích nadávat? Že ne? Článek se ti líbí! Linkuj ho.

Komentáře

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:
Web:
Komentář:

Kolik je ((50*7)/(8+7-5))/5-6: [nápověda]

---

Poslední články ze sekce

• My, rafťáci
• Ílias v obrazech
• Trutnov 2008 očima zamlženýma
• Sršeň
• Děkujeme, že jste si vybrali naši společnost

---

Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.