Vojtěch Mečíř Řekni kde ty kytky jsou..? Tady:

Doba je jiná... Smaž, Romane, smaž

!

Krásný večer, je úplněk. V těchto chvílích, kdy člověk sedí dívaje se zkrze Delfi žaluzie z okna na tmu, vzpomene si na pana Tleskače, geniálního to pána. Přes zavírající víčka poslouchám krásné zvuky, linoucích se z repráků dražších, než počítač samotný. „A on je vůl,“ povídá. Řekněme si však na rovinu, že tu pár dní nic nebylo, myslíte tudíž, že tento až večerní spot bude o něčem? Ale kde že... Roman Tička, však to znáte.

Matně si vzpomínám na, sic ne moc časově vzdálený, dnešní podvečer, kdy mě až zvonění mobilu vyrušilo z dloubavého naštvání nad PSpadem, respektive JavaScriptem. Řekl jsem si, že velký projekt, jaký Elektrus beze sportu bude, JS potřebuje. To, že z mé skříně vykukuje kniha Java Script – příručka programátora, kterou jsem si zakoupil snad ještě dříve, než první knihu o HTML, ještě neznamená, že JS rozumím. Naopak, ztrácím se v záplavě 10 řádkového kódu, musím se z toho vypsat, pardon.

Mezitím, co jsem pojídal krásně progrilované kuřecí maso, vypnuli nám proud. Zpět ho nahodili naštěstí před dnešních filmem, Chyť mě, když to dokážeš. Nejsem filmový znalec, ba ani vlastenec, co odmítá shlédnout film, kde se hvězdy s pruhy objevují jinde, než na nebi, respektive na Adidas kalhotách...

Nevím, ale příběh tohoto snímku mě až uchvacuje. Či co víc, snad i inspiruje. Doba je však jiná, zlá. Ani fenomenální Kevin by na tom dnes nejspíše nebyl tak fenomenálně. Matně si vzpomínám, nemá v roce 2007 již povoleno napsat svůj životopis? Již se na něj těším. Není na škodu si jen tak zasnít a přemýšlet, co by bylo, kdyby hackerství nebylo tak těžké, především pak tak nudné...

Ale zpět na zem, sen dnů krátce budoucích se mi decentně rozplývá též. Doba, kdy existovalo maximálně SrovaniCen.cz spolu s velmi zastaralým Naakupem, je pryč. V konkurenci se serverem Nejlepsiceny.cz bude mít Elektruj přinejmenším problémy, ač je jiný. Musí být jiný. Jak? Až to zjistím, přečtete si o nás ve Zprávičkách na Lupě. Den poté u Jirky Macicha.

A co bude s blogem? Jednou jeden pán, již nevím jeho jméno, natož příležitost, k níž to prohlásil, řekl: „Design musí být buď tak jednoduchý, že se v něm každý vyzná, bo tak nádherný, že se návštěvník bude vracet pouze kvůli pocitu z té geniality, linoucí se zkrze oční nerv.“

Spadnou dvě myši do jogurtu, ta první to hned vzdá, druhá však šáhne do kapsy pro svůj nový, vodotěsný mobilní telefon a zavolá si Medicopter 117. Říkám, doba je jiná...

13. května, 2006 • Sdílet • Chce se mi spát.