Vojtěch Mečíř tadidááá..

Hurá do Velbloudova!

!

Fjova; a je to tady! Nechci o tom mluvit, pač to je šílenost. Je nebe, zem a něco mezi tím – tak toto je někde nad tím; nebo pod tím. Vím, že poslední dobou píšu buď nic, nebo bludy. Tento článek není výjimkou. Sám se divím, jak některé mé starší články jsou k čtení. A jak je krásně vidět, jak to jde celé dolů.

No taky to dostávám pěkně sežrat. Jenže co mám dělat? Možná bych z toho mohl udělat sci-fi blog – hrdinských příběhů se mi v hlavě rodí dost. A ono i těch smutný. Ale když se držím reality, psát nemohu; buď se +/- nic neděje a nebo to je naopak nepublikovatelné. Teď už si holt musím dávat pozor.

Ale co bych vám povídal. Je to celé takové hektické a přesto tu sedím, poslouchám, a přemýšlím – a to bych měl balit. Jé. Už za pár hodin odjíždím do Prahy a pak holarí (pamatujete na Deana?) do Egypta. (To víte, musím lést celebritám do zadku.) Prý tam svítí slunce a je teplo – fuj! Hnus! Miluju to sychravo tady.

Kdo ví podrobnosti, ví své; a kdo ne tak ho nechám v iluzi, že možná přivezu nějakou tu historku. A co sakra – vždyť možná přivezu. Bože, Imhotepe, ať nějakou přivezu.

13. března, 2008 • Sdílet • Zbláznil ses?!