MadInBlack

Je konec, Nick je melancholik

5. srpna, 2006 | #

Byl to kamarád. Soudruh, jenž mě provázel mládím; zažil to, co jsem já ani zažít nemohl. Vyrůstali jsme spolu, ač jsem ho přerostl. Měl jsem ho rád od doby, kdy potkal Sheeny, ani nevím proč… Jak jsem již říkal, Nick Twisp mě ale poznamenal nejspíše i v literární rovině. Již jsem vzdal myšlenky milionového odškodnění za porušení autorských práv na můj styl, který kopíruje by C.D. Payne kopíroval – nekopíruje. Vskutku mne poznamenal.

Bylo by to vše krásné. Pět dílů… Dalo by se vše vyřešit a především dořešit? Možná. Sám autor přiznal, že Mladí v Hajzlu mělo být původně kratší, o dost. Záhy po dopsání první verze si však uvědomil, že spousta věcí není dořešených, tak rozšiřoval.

Rozšiřoval tak dlouho, až měl román 1100 stránek. Nikdo ho tenkrát nechtěl. Vydavatelství ho odmítala, agenti říkali, že celé dílo je nepublikovatelné. Samozřejmě Payne, který nad knihou strávil tři roky po dlouhém období, kdy musel šetřit každý dolar a brát každou práci, která se mu naskytla, se mu podařilo vydat celé dílo jemu samotnému.

Ani dále se zprvu nedařilo. Někteří kritici jásali, jiní pod dnes téměř 60 let starým Paynem pouze vykopali o něco hlubší díru pro rakev. Přes všechny strasti se to ale podařilo – z Mladí v hajzlu se stal bestseller v mnoha zemích.

Po prvních třech dílech však nebyl konec; ten zůstával otevřený. Pokud si správně vzpomínám, Nick tehdy odletěl kamsi na blízký východ. Utíkal před policií i FBI. Každý věděl, že přijde pokračování, že se musí znovu minimálně setkat z Sheeny. Atd…

Avšak dlouho jsem o tom mohl pouze přemýšlet, Vltava na mě se čtvrtým dílem prděla tak dlouho, až vyšel díl pátý, který se mi podařilo… ehm, získat v místním knihkupectví. A četl jsem dál, stále četl.

Děj se nestále zamotával. Milovaná Sheeny, se kterou byl ve stavu manželském i těhotenském, náhle utekla, on se ji vydal hledat. V čemž se však, převlečen za starou madam ze skotska, Morag Fulkeovou, čím dál více sbližoval s Reinou, mladou českou cirkusačkou, vystupující ve francii.

Zůstane s Reinou? Najde Sheeny? Přemýšlel jsem nad tím každé slovo, hledal jsem indicie. Přesto mnoho dalších věcí, které vyseli ve vzduchu. Dostane Nicka mafie? Co Connie? Apurva? Trent? Nickova matka? A mnoho dalších… Co se s nimi stane? Furt dokola… Kniha se však tenčila.

Na ty slova asi nikdy nezapomenu…

Asi mnozí z Vás nejspíše nechápou, proč by stařenka ze skotska, paní Funkeová, měla někoho svádět. To nevadí. Pravý šok nastal až když jsem si přečetl další nadpis. Mělo tam být „Pátek, 20. srpna“, nebylo. Na nažloutlém papíře čněli ty písmena jako hřebíky, připravené se zatlouci do rakve. „O třináct let později.“

Bál jsem se to dočíst, přesto jsem se odhodlal. Na následujících pěti stránkách 28 letý Nick vysvětloval, co po jeho zatčení následovalo. Pět stránek stačilo na dokončení pěti knih. Již jsem však prozradil mnoho, nebudu v tom pokračovat. Nic ale nedopadne tak, jak myslíte.

Z Nicka Twispa je žonglér s melancholickou myslí.

r

Článek již byl 4x komentován. Přidej se. Diskutuj! Chceš v komentářích nadávat? Že ne? Článek se ti líbí! Linkuj ho.

Komentáře

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:
Web:
Komentář:

Kolik je ((50*7)/(8+7-5))/5-6: [nápověda]

---

Poslední články ze sekce

• My, rafťáci
• Ílias v obrazech
• Trutnov 2008 očima zamlženýma
• Sršeň
• Děkujeme, že jste si vybrali naši společnost

---

Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.