Vojtěch Mečíř tadidááá..

JuniorInternet s Jamesem Hobanem

!

Bylo to jako ve zlém snu. Počkat, on to zlý sen byl! Sen, díky němuž jsem se dnes okolo třetí hodiny ranní vzbudil. Pro dramatičnost bych mohl dodat, že počůrán, zpocen… a tak, jsem se koukl na mobil – bylo kolem třetí hodiny ranní. Ale dnes mluvím pravdu, a jenom pravdu; přesto bylo opravdu kolem třetí hodiny ranní.

Co se stalo? Kde to jsem? Půl třetí ráno? Fuj, sen, oddechuji si. Bylo to strašný. Zažil jsem už hodně – jezdil jsem po Jilemnici naším autem, padal na kajaku vstříc Niagarským vracákům a vskutku pochybuji, že jsem něco z toho přežil, a přesto jsem se nevzbudil. Nikdy. Až nyní. Ráno; kolem třetí.

Byl březen. Možná sychravý, ale v konferenčním sále bylo příjemné teplo. Všude bylo hodně lidí a já cítil, že se blíží má chvíle. Chvíle, kdy bude Elektrus vyhlášen za celkového vítěze královské kategorii „do 18 let“. Řekl jsem již, jak velký byl za pódiem nápis? Vskutku velký – JuniorInternet!

„A vítězem se stává,“ hlásá mladík na pódiu zatímco já odkládám knihu, kterou čtu. V mžiku oka strnu. Nevykřikl Elektrus!, ani moje jméno. Nevyhrál jsem, ani Elektrus ne. Už nevím, zda to byl někdo z konkurentů, ale zdrtilo mě to. Sklápěl jsem oči, když v tom se po sálu rozeznělo: „Vojtěch Mečíř!“

To jméno mi znělo ušima ještě pár chvil, než jsem si uvědomil, že jsem to opravdu já. Vyběhl jsem na pódium se zdviženými údy (ruce, nohy a tak…). „… zde je nejlepší architekt za minulý rok!“ pokračoval dál onen mladík. A mě to nerozházelo, vůbec. A co že jsem navrhl? Bílý dům!

V tu ráno jsem byl vzhůru. Bylo okolo třetí ráno. Hlavu jsem měl plnou myšlenek – bylo to poselství Jamese Hobana? Co mělo sakra ale znamenat? Nějaké znamení? Či předzvěst budoucnosti? Ale přátelé, v tom případě tedy bude JuniorInternet vskutku zajímavé rokování…

20. prosince, 2006 • Sdílet • To se mi nelíbí!