Vojtěch Mečíř Řekni kde ty kytky jsou..? Tady:

Letní škola

!

A po předletní škole přišla škola letní, ze které jsem se právě vrátil. Můj tehdejší optimismus je vystřídán jakousi marností. Inu, vlastně jediné, co na té třídenní (nakonec poměrně punkové) akci bylo dobré, že jsem nestihl první přednášku a před dveřmi potkal mého slovenského spolužáka Šáňa, který mi řekl, že nejen že již máme spolužáky, ale především druhý den máme seznamovací megapárty.

A tak jsme se seznámili. A dokonce už máme i třídní stránky. To je fofr.

Každopádně to bylo krásné a druhý den po zjištění, že přednášky budou o ničem jako dny předchozí jsem to skrečoval a stopoval dom. Ono ještě se asi vrátím k těm přednáškám: oni né že by byly o ničem. Oni asi o něčem byly. Jenže to bylo prezentováno v takové zvláštní filozofické mlhovině spolu s více méně vtipnými příběhy ze života, na což má (a nejen má) hermeneutická podstata absolutně nestačila.

(Neví někdo jestli existuje pojem hermeneutická podstata? Cha! Ježíš!)

A teď si tu zapisuji předměty. Pozdě. Tak jsou skoro všechny zajímavé rozebrány, takže se nevejdu ani do semináře Ptáci v kontextech postmoderní společnosti. Budhismus taky fuč. Naštěstí na mě zbylo místečko na Rozvoj osobnosti výtvarnou tvorbou. Aspoň něco, tak uvidíme.

Spíš tomu ale nevěřím. Vypočítal jsem (má druhá výška je o matice, tak to musím začít trénovat), že musíme přečíst asi 4000 stránek odborného textu; pokud tedy budeme číst knížku pouze jednou, od čehož jsme byli odrazovány, pač jednou to člověk prostě nepochopí. Navíc do té školy nemusím chodit. Trochu závidím těm, kteří musí…

24. září, 2008 • Sdílet • Zbláznil ses?!