Zobrazit videa, kde je Vojtěch (1)
Štouchnout Vojtěch
Mít sex s Vojtěch
Mám jedno mourdro, které mě doprovází životem...
Stav:
neutěšený
Datum narození:
24.2.1989
Jugoslávie HiltnováVojtěch Mečíř se zamýšlí, zda-li se mu po Facebooku trochu nestýská.. každý den

Chci se trochu rozepsat. Někdy. Dost o to přemýšlím, o nějakém comebacku. Zpět na výsluní; tedy spíš z pohledu slunéčka sedmitečného. Jen tak do těch mých sfér, jen tak si psát. A hele: Naprosto znaven, psychycky vyčerpán, jdu skrze Masarykovo nádraží na kolej. Byl jsem nakupovat a tak – znáte to – z kapes naplněných jídlem mi vypadla peněženka.
Šel jsem dál.
Až náhle mi to nějak docvalko, otočil se a… Sebral jsem ji a dal ji raději do pravé kapsy. // Ha, právě ste přečetli jedno z prvních z sci-fi na tomto blogu. Ve skutečnosti mi nevypadla – ale… byli jste napnutí? Ve skutečnosti jsem si všiml, že mi vypadává a dal ji do druhé kapsi bez toho hektična kolem.
Sedím u počítače. Máma mi volá: „Kde máš peněženku?“ (Ve skutečnosti ta věta byla trochu rozvitější a obsahovala sprosté slovo.) „V kapse,“ odpověděl jsem. Ticho. Byl jsem si jist vítězstvím. „Opravdu?“ „Jo-o.“ Nebyla tam. Že prý ji našli na Masarykově nádraží a že je na tamní policejní stanici.
„Jo to jste vy! Posaďte se,“ přivítal mě policajt. Posadil jsem se… A hned zase zvednul. Bůh ví, že na ty sedačky sedají děsní lidé. Poslední dobou jsem nějaký hygienik, externí. Pan policajt mi vyprávěl, jak skrz infolinku O2 našel mého dědu a přes něj se dostal k mé mámě. Colombo hadr. „No, správně bych měl ty doklady poslat na skartování a tak, ale… Takhle to bude pro oba jednoduší, ne?“ „Tyjo, děkuji,“ oddechl jsem si, „Můžu nějak pomoci? Znám tu po Praze pár feťáků!“
Ale k tomu jádru. Tu peněženku našel jistý postarší Slovák. Možná že někoho zvás teď napadl strašně vtipný a věcný komentář: „Jo to Čech by jí nevrátil.“ Kdo ví. Ptal jsem se a prý tam lidé vracejí věci co našli často. A ponaučení? Lidé jsou hodní.
___
Tohodle si nevšímejte. To jen tak pod čarou. „No dneska to je strašnej den: Hned po ránu loupež.“ – „Aspoň něco velkýho?“ – „Ne, klasika. Přepadení s nožem.“ – „Jako tady? Na Masaryčce?“ – „No jasný – na vandráka. To se tady děje furt. Ale většinou v noci.“
22. června, 2009 • Sdílet • To se mi líbí!
[3] Evča: No jejej. Zrovna plánuji výlet k pramenům. ;)
[4] Lostindream: Hele :D :D Todle období už mam zasebou a.. po semestru stráveném v úvodu do sborového zpěvu jsem byl zasažen mainstreamam a už by to nikdy nebylo takové, jaké to bývalo.
26. června, 2009 - 10:25
Vždykcy mě dostane, jak takové téma dokážeš tak chytlavě a vtipně napsat :D
30. září, 2009 - 22:26