Vojtěch Mečíř Řekni kde ty kytky jsou..? Tady:

Matika ze mě udělala feťáka

!

Maturitka se nám blíží. Až se divím, jak se to letos na internetu řeší. Asi jsme zlatá blogerská generace – co bloger, to maturant. No někteří z nás o tom dokonce zakládají speciální stránky a já o tom ani nenapíši. Ano! Hádáte správně! Má klávesnice je zahalena vypracovanými tématy a Jimbo mi již psal, že jestli nepřestanu dělat wikipedii takový trafik, znepřístupní mi jeho (vlastně naší) encyklopedii – proto ji raději již třetí den stahuji.

(Btw, Pepo, pokud ti nepřišla ani má druhá odpověď na tvůj e-mail, je něco špatně u tebe.) Pardon, jdu zpět.

Ne, hádali jste špatně: kecám. Navíc koukám, že trojka ze slohu byla oprávněná, poněvadž (musím se už odnaučit to „pač“!) ten úvod není ani vtipný. I should begin to write English, becouse I got 2 from English-writing leaving examination. Ne, ta angličtina je nuda. Navíc přesto všechno věřím, že i v ní mi zimmi najde chyby.

Za to v matice si věřím. Nebít přesvědčením humanista, píši tu vzorci. Poslední dobou se staly 4 hodiny matematiky denně standardem. A ve dvou žácích! Děs; tedy vlastně nádhera. Člověk nemůže spát, odpočívat; nic; prostě se učit. Začal jsem z toho pít kafe. Dnes mým chřtánem prošli dokonce dva šálky! Začínám litovat mé tělo, ale už bez toho asi nemůžu žít. --- Sám teď ani nevím, jestli mluvím o matice nebo o kafi.

Každopádně k drogám se dnes ještě vrátím, čtěte dál.

Češtině mám dokonce fotografickou dokumentaci. Ač není bohužel kompletní. Vlastně tedy mám pouze jednu fotku; to jsem vám tak otevřel sešit češtiny a do očí mi udeřil příběh krásné šestnáctileté Manon od Víti Nezvala:

(Kliknutím fotku zvětšíte, znáte to.)

Červenaje se musím přiznat, že mě uchvacuje má vlastní dokonalost. Co já na tom potítku budu 15 minut dělat? Tento rozbor díla nakreslím za 10 vteřin. Ony vůbec ty hodiny češtiny mají něco do sebe. Ehm, teď sem bojím sem cokoli napsat – pařáty kantorstva jsou všude! Ne, češtinu mám věru rád. (Dobrý den, pane profesore…)

Ale o čem jsem chtěl hlavně psát; naše tablo! Mohl bych vám tvrdit, že to je nejhorší tablo, které kdy za výlohami jilemnických obchůdků bylo viděno. Ono je jiné, naprosto. Jestli naopak krásné? Těžko říct. Je to punk! Ale ne ten umělý punk – čistý punk! Založené na okamžitém (bez)nápadu, nikdo z nás o něm nepřemýšlel, nikdo tam ve své podstatě nic neupravoval; prostě vzniklo.

Jediný zádrhel nastal u popisku pana ředitele, totiž, zda-li tam nenapsat… Ehm, o předsedovi maturitní komise jen v tom nejlepším!

A tedy, především jsem vám ho chtěl ukázat:

(A zase…)

Všimněte si té dokonalé nedokonalosti. Ale touto přehybkou se dostávám opět k těm drogám. Téměř k pravému rohu jsem si prosadil výstřižek z jedné z těch chytrých příruček o drogách (když si Matěj prosadil „antikoncepční náplast“, tak proč ne) – tentokrát tedy kapitola o alkoholu: „Alkohol patří k jedné z nejčastější startovací droze!“ píše se tam cirka.

To mě přivedlo k řešení globálního problému s drogami. Inu, přemýšlejme. Každý, kdo bere tvrdé drogy, kouřil marihuanu; každý, kdo kouří marihuanu, pil alkohol; každý, kdo pije alkohol… pil vodu? Kojenecké mléko? Zakázat! Všechno! All!

6. květa, 2008 • Sdílet • To se mi nelíbí!