Vojtěch Mečíř napsal nový článek:

Mé školy vysoké

!

Bylo snad pondělí dopoledne a mě druhý den čekali přímačky na ČVUT. Nějak jsem si to neuvědomoval. Až pak když mi Luboš začal psát, jak se učím a tak, že on prý má tu knížku s příklady a furt je projíždí dokola, jsem znejistil. Já nedělal nic. Začal jsem hledat na netu nějaké ty ukázkový příklady. Skoro nic mi neříkali, „sen“ o ČVUT se pomalu rozplýval.

Ale ani mi to nevadilo. Na ČVUT jsem prostě nechtěl. Příklady jsem nechal příklady a začal hledat práci v USA. Či někde v zahraničí. A to i přesto, že mě čekalo ještě řízení v Hradci a za sebou jsem měl přímačky na Fakultě humanitních studií na UK. Vyprávěl jsem vám vůbec o nich?

9Den po pomaturitním večírku9. Hodinu a půl jsem hledal smysl v anglicky psaném odborném textu a snažil se ho přeložit. Nešlo to. Po hodině a půl jsem položil vypůjčenou propisku a hodil čelíčko. Po minutě na mě zaklepala slečna vedle: „Ale tak to přeci nevzdávej…“

Jo, nevzdám. Vstal jsem, odešel rádoby na záchod a vrátil se s dvěma kafi. Sice jsem již nespal, přesto to bylo marné. Prostě mi to nešlo. Sranda to byla, to joo… Ale že by mě přijali na slavnou to pražkou univerzitu? Cha – to určitě.

A ten Hradec? Tu matiku jsem se prostě neučil. Nevěřil jsem si ani tam. Ale naskok zpět k ČVUT. Nezaujatě jsem to přetrpěl a večer zjistil, že mě i přes můj odpor vzali. Stejně tak i z Hradce přišel dopis, že teda jako jooo – a to jsem se radoval nejvíc. Poněvadž jsem nemusel jít na ČVUT. A Hradec má něco do sebe.

Přesto tu ještě vysel otazník nad FHS. Sedmého měli přijít výsledky. A přišli. PŘIJAT!

V tu ránu jsem vykřikl. Ale né takový ten radostný výkřik, spíše zoufalé Cháááá – co teď? Na FHS jsem chtěl! Přesto, že to nemá snad žádné uplatnění, prostě se mi tam líbí. Ale zas… Uplatnění, peníze, a todle. Ne, uvidíme v pátek, to tam mam jít na nějakou předletní šlo.

Právě jsem se z ní vrátil.

To vám byla taková bžunda! Nevyděl jsem většího týpka než toho proděkana pro cosi, a ten Sokol jakby smet. A lidi? Bezvadný! Byla tam děsně chytrá typařka, která se dala do polemiky s panem Sokolem. No dostala na frak. Při jejich polemice jsem si připadal jak Jack O’Neal poslouchaje Kartrovou s Danielsem. Prostě peklo!

A vůbec, v kapse se mi klepala devítka. A hodně lidí by mi poděkovalo, kdybych ji na ní použil. Pak se tam ještě ke konci snažila hádat, jelikož neměla plný počet bodů při přijmačkách. Pouhých 14 bodů – z 15. Miluji tydle lidi. Ani nevím, kolik bodů jsem měl já. --- Krásko! 13 bodů. Už se nedivím, proč byla tak rozpoložená.

Prostě tam mé šlépejě povedou stůj co stůj! Vždyť víte, co nám doporučili za četbu abychom nepluli hned ze začátku? Bible, Homer (Ilias i Odysseia), Epos o Gylgamešovi… a… a ještě něco. To nemohu na té ruce přečíst. Ještě tu mám slovo, které v přednášce padlo asi tisíckrát a já doteď netuším, co znamená. Zní nějak: hermenetický. Ale to se mi nezdá. Nějak spíš podobně. Nevíte?

11. července, 2008 • Sdílet • Zbláznil ses?!