Vojtěch Mečíř napsal nový článek:

Na cestě (3/12)

!

Nechytáš se? Čekuj předchozí díl.

_

Jsem v coffee shopu. Ne tom holanskym – normálním, kde mi vnutili expresso, abych mohl na net. Už půl hodiny tam sedí nějaký pár. Tak si prohlížim všechny ty neutrální obličeje procházející bulvárem v Arckachonu. Blbě čumí a já se jim směju. Jsem široko daleko jediný s úsměvem; a směji se zvlášť sobě:

„Eksjůz mí – Tryo consert?“
„Yeah.“
„So.. some information?“
„It'll be next month, dude“

(jenom náznak rozhovoru s borkou v IC.. DOPLNIT)

Možná bych byl teď v Paříži s tím prvním stopem. Možná ještě v Paříži budu. Jdu stopovat.

_ _ _

Do centra Arcachonu jsem šel dlouho. Bavilo mě to. Ploužil jsem se po pláži, nikam nepospíchal. Sledoval, jak mě předbíhají běžící lidé, jak se usmívají nebo s peckami zaraženýma do uší nevnímají okolí. Staré manželské páry sledovali příboj. A já si až v centru obul boty a začal hledat infocentrum – o koncertu skupiny Tryo neměl žádný z řidičů, co mě vezl ani ponětí. Tryo znali všichni, ale konzert? V Arkachonu?

Už si přesně nevzpomínám, jak rozhovor v Infocentru proběhl; jsem si však téměř jist, že mě slečla neoslovila „dude“. Nasměrovala mě alespoň do té internetové kavárny – nešlo se s tím nepodělit na Facebooku.

Byla to euforie. Koncert, který byl největší záminkou pro opuštění kamarádů jedoucích zpět do Čech a zelování po Francii, byl přesně na den až za měsíc. Seděl jsem v té kavárně, popíjel expreso, klepal nohou a tlámal se jak blázen. Kolem chodili lidi, které jsem tehdy zazlýval, že se nesmějou. Svět byl krásný! Bez smyslu, bez smyslu… BEZE SMYSLU! Nešlo se nesmát… lidi! To až později jsem si uvědomil, že některé lidi baví blbě čumět, nudit se a jen tak zevlovat – prý odpočinek.

Počkal jsem chvíli, až se mi na Facebooku vysmějou první kamarádi a procházel městem směrem na Bordeax. Na stopa domů, do Hrabačova. Že cestou na benzínce seženu mapu…

_

A jedeme dál! Další díl…

26. prosince, 2009 • Sdílet • Je to hnus, velbnosti.