Poslední články ze sekce
Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.
7. listopadu, 2006 | #
Je to jako sen. Sedím tu, venku nejspíše září měsíc; je jaro. Babí léto. Či něco takového. O stovky kilometrů severněji mají však sněhu kupy. Ač jim tam (alespoň ve dne) svítí slunce a teplota se šplhá přes první stupeň nad nulou, mají tam sníh. A my tam jedem – konečně. První sníh letošního roku je tady! Idre je tady!
Jako by to bylo včera. Mohl bych vzpomínat, jak jsem tam před dvěma lety na soustředění přišel v sázce s trenérem o vlasy, jak jsem se tam zamiloval do Cundalli Ryschawé. A tak dále. Ale neudělám to; proč bych to dělal? Jedu tam s čistým štítem zajištěným nedávno dobranými antibiotiky s jedinou vizí a chtíčem – neonemocnět. A krásně si zatrénovat, samozřejmě.
Jo, nechávám tu nedodělanou práci. Elektrus, ač se pyšní novými fičůrkami, je stále hluboko v prenatálním stádiu vývoje; jestli vůbec tam… Ale to je mi jedno. Já chci sníh, trénink, endorfin. A tak vůbec…
Tam na severu je dlouho tma. Kdo ví, co se tam stane. Že by nový projekt? Nebo snad konečně nějaká vlastní tvorba?
Článek již byl 7x komentován. Přidej se. Diskutuj! Chceš v komentářích nadávat? Že ne? Článek se ti líbí! Linkuj ho.
?esko nehledá super stár! ?esko hledá Mecu! :-)
[3] Lama?: To t? Karlos Randákos zase navnadil, co ;))
(Abyste v?d?li, jsou tací, co si myslí, že nevydržím být zdravý déle, než 4 (resp. 3) dny ;)
Achjo, jsem cetl na seRveru je tma, asi bych mel vypnout:)
[6] Jirin: Profesionální deformace; to je v pohod?… Každého to jednou potká ;)
Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.