10. září, 2007 | #
„Stav se u nás, výsledky byly pozitivní,“ sdělila mě dnes sestřička s úsměvem do telefonu. Já normálně téměř jásal – jsem nemocný. Ne; samozřejmě nemocný být nechci, faktem ale je, že nemocný prostě jsem a nikdo jen nevěděl, co mi vlastně je. Teď už jo. Jak se blížila poslední hodina, očekávání střídalo napětí a napětí zas nejistotu… Co mi vlastně tedy je?
Byl jsem nejistý, ale přesto tak nějak v euforii. To jsem zrovna vstupoval do ordinace zdejšího imunologa. „No, už se nedivím, že jsi tak unavenej. A to jsem si myslel, že jsi simulant.“ A; to jsou blažená slova! To jsou slova zadostiučinění! Nejsem hypochondr. Tak co mi teda je?
„No… kde začít? Tak, nejdřív… Ne, tak začněme tady!“ začal pan doktor trochu rozpačitě, „máš alergii.“ Jééé, to vím! Nuda. Co tam je dál? „No, máš v krvi RS viry, který jsi tedy už měl. Pak tady,“ otočil stránku, „máš infekční mononukleózu, což je sice špatné, ale naštěstí ji ještě nemáš na játrech. Aaa…“ To ještě není všechno?! Zatímco doktor otáčel další list, já začínal vyvalovat oči. „A pak teda máš ještě Astma.“
Doktor si všiml, že na něj čumim jak chleba z tašky – to jak my hlavou probíhali ty dusící se lidé z televize -, tak dodal: „No já to také nečekal.“ „Aspoň teda, že nejsem hypochondr,“ udržel jsem kapku optimismu.
Nějak jsem nevěděl, co dál říkat. Pan doktor začal lovit v šuplíku léky. A další, a další. Od všeho aspoň tři krabičky. Otočil jsem se na sestřičku: „Nemáte tu na pučení kros…“ Všechna čest; umí číst myšlenky – igelitovou tašku mi nesla. „Si už horší jak důchodec,“ dodala při pohledu na kupící se haldu léků.
Záhy však nahodila vážnou tvář s tím, že je potřeba ty léky opravdu brát. Neměl jsem v úmyslu je nebrat, přesto mi dala letáček. „Je to trochu strašák…“ Fakt? Neodolal jsem zvědavosti a přečetl prvních pár slov: „I slabý astmatický záchvat může zabít (…)“ Ironicky jsem se na ní podíval: „Děkuji, hned je mi lépe.“ Byla fajn.
Pak také že bych každý týden také měl chodit na jakési injekce. „Chceš už dneska?“ Ale jo, kývl jsem, záhy však litoval – proč já vůl musím zkusit každou ptákovinu, co kdo navrhne? Ještě teď mě bolí rameno.
A co teď? Co sport? Co nějaký pořádný závěr, nějaké to vyvrcholení? Jdu inhalovat.
Článek již byl 14x komentován. Přidej se. Diskutuj! Chceš v komentářích nadávat? Že ne? Článek se ti líbí! Linkuj ho.
Tve kdybych zjistil, že mám já astma, tak asi zešílím. Co kolo, běhání, turistika, florbal… :-/
Fakt tě lituju… :-(
Tož se nám uzdrav a né že dostaneš i nepatrný záchvat. Kdo pak bude bavit internet? :-D
Vidět tě někde, jak polykáš tu kupu prášků, tak si řeknu „Áááá, pán je gurmán“ :o).
[1] Mazlík: Hej, snad to nebude tak strašný… Snad, snad ;))
[2] peCan: Nesnášim příbalový letáky! Kromě všech šílenejch nežádoucích účinků jsem se tam také dočet, že „se astma nedá vyléčit, ale dá se léčit“… :-/
Nesnášim také tydle marketingové kecy ;))
[3] zimmi: A já bych ti asi na to ukázal prostředníček :-P
Tady dela nekdo z housenku jeste vetsi housenku.
Alergii ma procentualne temer kazdy, astma bych odhadl kazdy desaty, z toho tri to vaznejsi. Avsak ani to neni vubec nic hrozneho. Jakykoliv sport bez problemu jiste muzes vykonavat. A paklize mas tu mirnejsi variantu, pak se neni uz vubec ceho obavat. Nedelej horor.
Jinak nechapu tu vetu „sdělila mě dnes sestřička s úsměvem do telefonu“. Ty si ji videl pres telefon? Odkdy maji doktori videotelefony? Nebo si snad pouze slysel, ze se sestricka tak trochu usmiva a mluvi mile?
Srovnej si myslenky, nez neco vyplodis. ;)
[5] bluee: Hej, já z toho nedělal housenku… To až tady ty Quentinové Tarantinové ;))
Jo, slyšel jsem ji, jak se usmívá… Se ti nestává?
Jinak – je vidět, že jsi nový čtenář… Ti stávající si zvykli, že zdejší četina vůbec nemá zábrany. -;)
Jo, mimo mísu, bluee… Oni se tu dohodli, že mě tady vyděsej k smrti -;)
njn, to moc nepotěší. Každopádně to určitě bereš z té lepší stránky, bratránek je také astmatik/alergik a když byl menší, tak se kouknul do 2× do řecka :) A teď mu to nevadí, nijak ho to neomezuje, ani to kouření neomezil.
[7] meca: Tedy, čtu tě nějakou dobu, ale že bych si zvykl na tvoji češtinu, to si vyprošuju ;)
Stejně se na to vysereš a veškerý prášky spláchneš Rohozcem za 17 :/
Já astma mám, normálně sportuji – florbal, fotbal… Ale začátky byly krušné. Vyjít deset schodů pro mě byl úkrutný probém, po nocích jsem se dusil, skončilo to na JIPce…
Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.
stany, spacáky, batohy - trička - boty - boty, trička - oleje - povlečení, záclony