Vojtěch Mečíř miluje smyslno! Navíc..

Pár rad pro váš první projekt

!

Mnozí to již znají; je to okamžik, kdy zjistíte, že váš blog či osobní stránka vás přece jen tolik nenaplňuje a vy prostě chcete být naplněn, a co víc – vy chcete udělat díru do světa! Také jsem to tenkrát zažil. Oči jsou zaslepené vidinou milionových zisků a nekonečné slávy a to jen asi proto, aby narazil na tvrdou zeď – na ty lidi všude okolo.

I. fáze

Ale na ně se ještě vykašleme. Teď jsme totiž ve fázi, když vymýšlíme, čím udělat tu díru do internetu. A jasný – chce to něco jedinečného, něco originálního! Co si však budeme namlouvat; ono vymyslet v dnešní době něco super nového není tak jednoduché a pokud si myslíte, že něco takového máte, tak pouze neznáte důkladně svoji konkurenci.

I já jásal, jak úžasný koncept, jak úžasné vylepšení serveru Srovnanicen jsem to vymyslel. Až později jsem zjistil, že již dobu existuje Srovname, jenž, ač Elektrus je stále tak trochu jedinečný (ta skromnost!), je založen na tom podobném principu, kdy jsou ceny uvedeny srovnány u produktu a uživatel se nemusí prohrabávat množstvím baterek a nesmyslů.

A co vymyslet? Něco co vás bude prostě bavit. Na druhou stranu – zvlášť na JNW se každou chvíli objevuje nadšený výkřik typu: „Chci udělat novej seznam.cz! Více co… katalog, vyhledávač, bazar a tak… Kdo de do toho se mnou?!“ No, tak nějak myslím, že tudy cesta nevede. I když kdo ví?

II. fáze

Již tedy máme nápad. Ať to je cokoli, má to určitě konkurenci a tu je potřeba znát už proto, že od ní můžeme okoukat věci, které fungují a které jsou naopak i ztrátou času.

Samotná realizace je věc nejzrádnější. Všechno si promyslet je hezké, stejně však poté při samotné tvorbě narazíme na miliardy větších či menších drobností, které uděláme jinak, než byl původní plán. A co při realizaci? Zvlášť po spuštění – zrovna včera sem se celý den patlal s předěláváním URL adres, které byly úplně nesmyslně v dlouhém tvaru. A jak sem se mlátil do hlavy, že mě to nenapadlo už tehdy.

Je jasné a všeobecně připomínané, že to pravé předělávání a upravování začíná až po spuštění projektu. Měli bychom na to myslet a nedělat vše tak jednoduché, jelikož až bude zapotřebí to rozšířit, bude se to muset předělat. Prostě to chce přemýšlet.

III. fáze

Už tedy máme web jakž takž spuštěný a chce ho to dostat mezi lidi. To zná už snad každý; všechna ta registrace do katalogů, výměna odkazů, nenápadný spamování všude kde se dá. Z této fáze je dobrý udělat si výzvu; je to pak větší sranda.

A trada da, tralala. Už mě nebaví dělat tu chytrého! A tak k věci…

Tedy gratuluji – přes ten nezáživný balast jste se dostali k jádru mému dnešnímu zamyšlení. Respektive na ponaučení, příprava na tvrdou realitu. Ono totiž: nikdo se z vás neposere, přátelé.

Když to vezmeme po fázích: v té první, kdy máte jen nějaký nápad, se s vámi málokdo zkušený zdarma spřáhne. Ten, kdo napíše, že chce sestavit team na nějaký ten super projekt, bývá často zaskočen otázkou, co by z toho člen onoho teamu měl; zpětný odkaz či nejistý podíl ze zisku stačí málokomu.

Ucelený systém fází se mi rozpadl jak domeček z karet, vykašleme se tedy na něj…

Máte tedy projekt a chcete ho propagovat – myslíte, že s vámi někdo vymění odkaz, když máte page rank na bodu mrazu? Že o vás někdo napíše, pokud vaše služba vlastně nikoho nezajímá?

A dalším bodem musí být návštěvníci, kteří, ostatně stejně jako kolegové webo-tvůrci, nechápou vaši genialitu, tudíž řada geniálních funkcí zůstane ležet ladem. A to už jste musel přežít registraci, kterou řada návštěvníků taky jen tak pro nic za nic neudělá. Musejí mít důvod, vaše funkce, a celá služba, musí být něčím. A ani to nestačí. Prostě to jsou paka!

---

Tak. Uvědomili jste si vlastní malost v celém systému? Ze začátku jsme každý planktonem, který chce sníst žraloka. Na druhou stranu – ani žralok pokaždé nežere plankton; oni jsou i hodní žraloci, ale spoléhat se na to nedá a to zvlášť když si uvědomíte, že vlastně nemají důvod být hodní. Nemůžeme jim to zazlívat.

Holt; každý sám svého štěstí strůjce a srážka je i (nebo především) na internetu nevyhnutelná.

14. října, 2007 • Sdílet • To se mi nelíbí!