Vojtěch Mečíř :

Pocit zkuhrajícího alkoholika

!

Ten pocit. Ten úzkostný pocit závislosti. Alkoholici to znají, kuřáci jistě také. Ale co blogeři? Pokud nejsem kuřák, či alkoholik, který si své slabší chvilky léčí psaním, jsem závislý – ne na internetu a počítači, bez něhož jsem přežil posledních 14 dní. To to psaní mi chybělo. A byl již nějaký zapálený literát prohlášen za vyvrhela společnosti?

Ano, byl. Vzpomínáte na ty hovada z dob, které v aktuálním rozpoložení nedokážu upřesnit? Společnost je nesnášela, nechápala je. Teď se však o nich učíme. Není to jedna z cest? Ehm, to sem nepatří.

O čem že píšu? Netuším. Ostatně jako alkoholici, kuřáci. Mají potřebu kouřit, pít. Já mám potřebu psát a stejně jako oni vím, že to nikam nevede. Ba co víc; vím, že to vede do pekel. Myslíte, že pro nás mají v bohnicích oddělení?

Ale ne, zatím to nepotřebuji. Kontroluji to. (Neříkají si to sakra propadlivší alkoholu také?)

K podcastu

Nebojte, nezapomněl jsem na svůj polém ohledně vlastní tvorbě hitů. Ale snadno se to hovoří, hůře tvoří. Slova by se našla, muzika by u vás však jen stěží prošla. Hudební sluch je nejspíše ten, kdo mi ničí můj sen… A co já s tím mohu dělat? Dále přezpívávat, kopírovat…

Vivat Záviš! Vivat improvizace, směřující až k urážce hudby, umění.

24. listopadu, 2006 • Sdílet • To se mi nelíbí!