Zobrazit videa, kde je Vojtěch (1)
Štouchnout Vojtěch
Mít sex s Vojtěch
Mám jedno mourdro, které mě doprovází životem...
Stav:
neutěšený
Datum narození:
24.2.1989
Jugoslávie HiltnováVojtěch Mečíř se zamýšlí, zda-li se mu po Facebooku trochu nestýská.. každý den

Tak nám to začalo a kdo si nevšiml, nežije... Internetem to totiž jede! Hesla jako „Přijďte k volbám“ se hlásají téměř v každém šedivém koutku internetu spolu se seznamem „osobností“, kteří nevolí (KS)ČSSD. Svět venku, také zvaný svět reálný, však není pozadu také, ba spíše naopak – i nejmenovaná třída nejmenovaného sportovního gymnázia se dala do horlivé diskuse, co je vlastně pro nás, obyčejné sportovce, nejlepší.
Celá třída ztichla, když se z jednoho koutu nevelké třídy ozvalo slovo „Paroubek“, možná spíše kvůli slovu „pedofílie“, které je společensky spíše přijatelnější, ale to nechme stranou.
„Viděl si včera Paroubkovic ženu?“ táže se jedna druhého. „Joo... Jak četla to prohlášení, že manžel je slušný člověk...“ „No, a že není pedofil,“ přeruší jednu onoho druhého a s ironickou horlivostí pokračuje: „Nechápu, ji asi musejí napsat, že manžel není pedofil... To si to nepamatuje?“
Diskuse, či spíše hádka se společným cílem, na sebe dlouho čekat nechala, avšak pouze jeden ze třídy volí, pouze jemu je 18. „Koho budeš volit?“ táži se ho přes celou třídu. „XXX nebo ODS,“ odpovídá se zaujetím sobě vlastním, když si však všimne mého překvapeného výrazu překřikuje šum třídy: „Oni ty XXX mají fakt dobrej program!“ „To je vůůl, arašídový máslo,“ konstatuji. Další myšlenka je přerušena spanliou, o to více uznalou, větou z davu: „Ono to máš jedno, všechno to jsou kre***i.“
„Stofko,“
přeruší nastalé ticho jedna ze spolužaček, „vol zelný!“ I květiny přestanou konat fotosyntézu nechápaje,
proč... „No ty si neuvěřitelná biložka,“ ozve se z davu. Nařčená se již již snaží odpovědět, když vášnivý výlev
emocí rozproudí, již se dusící květiny: „Počkej! Nejsou to náhodou tity sv**ě, co nám zakázali
střelnici na Mýsečkách?!“ „No... asi... I když, nebyli to náhodou KRNAPáci?“ odpovídám klidně otázkou. „No, neim... Ale taky choděj v zelenym,
kre***i.“
Po malé odbočce se však vracíme k původní otázce: „Proč proboha zelený?“ „No, jsou jediný normální,“ brání se, „nebo to je jedno... Jen ne ODS!“ Kytky, sotva dýchaje, dostanou infarkt, stejně jako většina ornitologické třídy. Ona nařčena se však nevzdává a stále bojuje proti větrným elektrárnám: „No coo... Já nechci státní maturitu, ne?!“
Oči všech se na sebe zmateně dívají, chodíce kolem horké kaše. „No, právě ne? ODS to posune tak, že nás to nepostihne,“ spadne do kaše jeden z davu. „Fakt?“ táže se nevěříce nařčena. „No jo,“ přitaká zbytek třídy. „Stofko?! Vol ODS!“ vzkřičí vášnivě s červenajícími se tvářemi, uznaje tak svoji chybu.
Diskuse poté pokračovala, což o to. Nemám však srdce psát emotivní výkřiky plné sprostých slov na levou část našeho politického spektra. Koho bude volit naše třídy je však nadmíru jasné, jenže...
Jak se říká, IMHO, věcích zde špatných a jedny volby je nevyřeší, dnešní politici zvláště. Chce to pořádnou změnu, něco nového, co nikdy ještě někdo nevymyslel. Jak tak koukám na politické spektrum; bezkompromisní kompromis mezi diktaturou a anarchií, kdy někdo nahoře vládne bez opozice, bez zbytečného zdržování všeho a zároveň nechá lid dělat, více-méně, co sám chce...
Nebo druhé řešení, jak řekl Tomáš Garigue Masaryk, demokracie potřebuje silný morální základ. Ač to možná vyřkl s jinými slovy, je to přeci jen již nějaký pátek, myslím, že tato věta vystihuje to, co tehdá prošlo jeho ústy. A když ne, tak je to stejně pravda.
2. června, 2006 • Sdílet • To se mi nelíbí!
17. července, 2007 - 09:28