Zobrazit videa, kde je Vojtěch (1)
Štouchnout Vojtěch
Mít sex s Vojtěch
Mám jedno mourdro, které mě doprovází životem...
Stav:
neutěšený
Datum narození:
24.2.1989
Jugoslávie HiltnováVojtěch Mečíř se zamýšlí, zda-li se mu po Facebooku trochu nestýská.. každý den

Lukáš Pollert je bezesporu jedna z nejzajímavějších osobností českého sportu i přesto, že se v něm aktivně již několik let nepohybuje. Kdo ho zná, musí ho buď obdivovat a mít rád nebo nenávidět a kdo ho nezná, nechť nepřeskakuje následující část textu.
Lukáš Poller je bývalí kanoista. V dobách své největší slávy přivezl medaili z dvou OH, zlato z Barcelony a stříbro z Atlanty; obě tyto medaile prodal.
Nyní pracuje jako lékař. Na sport však (bohužel) nezanevřel a kromě rozhovorů se sportovci pro Lidové noviny, které vyšli i knižně, se plete do všeho, co se kde kolem sportu šustne.
Tento článek se již beztak sklání k subjektivní polemice, tudíž si myslím mohu dovolit říct, že všechny jeho názory se odvíjejí od absolutního zavržení vrcholového sportu, které je zřejmé v nejednom rozhovoru (via např). Díky ideje nesmyslnosti vrcholového sportu se jeho názory příčí s ideologií sportu jako takového, čímž se pro novináře stává zajímavým.
Poslední jeho komentář k dopingovým kauzám posledních týdnů a měsíců opět stál za to…
Poslední kauzy, ať už Landise, Galina či koneckonců i dalších, otevřeli opět otázku dopingu, toho zabijáku sportu. Většina sportovní komunity je pohoršena či rozhoršena, jiným to je jedno a Pollert by zrušil testy na doping.
„Sportovce bych nekontroloval“, říká pro iDnes, „Ve společnosti se dělají daleko větší hrůzy. Obyčejní lidé kouří cigarety, přejídají se, uchlastají se a umřou také ve čtyřiceti. Nebo fetují a umřou už ve třiceti. A společnost je nekontroluje. Tak proč by měli kontrolovat sportovce?“
A v podstatě má pravdu; je to logické, stačí si to přečíst znovu – ať si každý dělá co chce, vždyť je to beztak jenom komerční sranda.
Avšak co ostatní? V podstatě by to znamenalo, že každý, kdo měl kdy sen vyhrát MS, či olympiádu, by musel začít brát podpůrné látky. Obětovat své zdraví pro svůj sen, sport by poté již neměl tu cenu, tu prestiž.
Diváci by nejspíše zůstávali, ale kdo by závodil? Neumím si představit, že by se pro to obětovali ti o kterých slýchám, jak jsou OK, jak jim úspěchy nevlezli do hlavy apod. Ale kdo ví…
Dle mého názoru je největší problém fakt, že sportovec může dostat zakázanou látku bez svého vědomí. Pouze toto mi brání v jednoznačném závěru: 2 roky jsou málo<;/strong>, trestní čin jakž takž. Možná jsem naivní, ale vidina čistého vrcholového sportu mi nepřipadá k smíchu.
22. srpna, 2006 • Sdílet • To se mi nelíbí!
V podstat? souhlasím, ale pak by m? sport p?estal zajímat, protože už by se sout?žilo vlastn? v tom, kde se lépe dokáže nadopovat. A to se stejn? d?je v pohodlí hotelových pokoj? s injek?ními st?íka?kami v rukách. A vít?ze si m?žu p?e?íst zítra v novinách ... nebo jeho parte.
24. srpna, 2006 - 20:23
Ach ta shoda podm?tu s p?ívlastkem ... o ostatních chybách nemluv?. To ten "gympl" asi nemá valnou úrove?, nebo jsi hodn? chyb?l ...
1. zá?í, 2006 - 19:37