20. dubna, 2006 | #
Den sviňa, poslední dobou
pruda.Nebuťme pesimističtí - Krásný den, stejnak jako poslední dobou... Počítač padá, Elektrus nelektrusí, a ještě dlouho nebude. Svět mi sic zpříjemňuje slunce, blyštící se v
řeze Jizerce za okny, jenž již slastně žbluňká, těšíce se na zítřejší záplavu zdejších, koupele chtivých, jedinců, mě
nevyjímaje. Ale teď? A tady? Inspirativní Skalariak mě buší do hlavy, že něco se
změnit musí. Takhle to dál nejde... SKP!
Ale co s tím? Sic toto období opadne hned, jakmile začnu většinu svého času trávit trénuje opět na zimní biatlonové radovánky, ale člověk nesmí myslet na budoucnost. Na minulost poté zvlášť... Současnost je doba, v které žije, v které musí myslet.
Faster mně však dal odpověď. Respektive, dal do pochodu mé tajné sny a myšlenky a jakmile si člověk sám uvědomí co chce, může za tím jít. Uvědomil jsem si totiž, že nechci blog. Nechci psát, nechci snad ani neustále sledovat TopList, těše se z každé návštěvy. Co chci? Bavit se, komunikovat... A tak vůbec.
Něco jako dřív, kéž by. O nic tady nejde...
Na druhou stranu, pixyho to tenkrát zabilo. Byl to však taky extrém – 100 komentářů ke článku nebyla žádná hranice. K něčemu podobnému spěje dgx, je to blázen, ale je to nádhera. Závidím mu. Ale jak na to?
Jak udělat z blogu blázinec? Až já na to jednou příjdu... Bude mě to bavit snad ještě více než nyní - a že mě to již v této době baví dostečně.
Článek již byl 3x komentován. Přidej se. Diskutuj! Chceš v komentářích nadávat? Že ne? Článek se ti líbí! Linkuj ho.
to jsem zv?dav, jestli se ti poda?í, to ?eho chceš docílit ;)
Co říci na samý závěr? Nejspíše, kraďme - jsme to přece my, Češi! Bylo mi potěšením, meca.