Vojtěch Mečíř tadidááá..

Tak, či tak... Revoluci! Nebo onak?

!

Den sviňa, poslední dobou pruda.Nebuťme pesimističtí - Krásný den, stejnak jako poslední dobou... Počítač padá, Elektrus nelektrusí, a ještě dlouho nebude. Svět mi sic zpříjemňuje slunce, blyštící se v řeze Jizerce za okny, jenž již slastně žbluňká, těšíce se na zítřejší záplavu zdejších, koupele chtivých, jedinců, mě nevyjímaje. Ale teď? A tady? Inspirativní Skalariak mě buší do hlavy, že něco se změnit musí. Takhle to dál nejde... SKP!

Ale co s tím? Sic toto období opadne hned, jakmile začnu většinu svého času trávit trénuje opět na zimní biatlonové radovánky, ale člověk nesmí myslet na budoucnost. Na minulost poté zvlášť... Současnost je doba, v které žije, v které musí myslet.

Faster mně však dal odpověď. Respektive, dal do pochodu mé tajné sny a myšlenky a jakmile si člověk sám uvědomí co chce, může za tím jít. Uvědomil jsem si totiž, že nechci blog. Nechci psát, nechci snad ani neustále sledovat TopList, těše se z každé návštěvy. Co chci? Bavit se, komunikovat... A tak vůbec.

Něco jako dřív, kéž by. O nic tady nejde...

Na druhou stranu, pixyho to tenkrát zabilo. Byl to však taky extrém – 100 komentářů ke článku nebyla žádná hranice. K něčemu podobnému spěje dgx, je to blázen, ale je to nádhera. Závidím mu. Ale jak na to?

Jak udělat z blogu blázinec? Až já na to jednou příjdu... Bude mě to bavit snad ještě více než nyní - a že mě to již v této době baví dostečně.

20. dubna, 2006 • Sdílet • Nádhera!!!